Modlitba za svět

<details class="accordion"> <summary>Modlitba za Irák</summary><p>
<b>Za Irák  se na Svaté Hoře modlíme v únoru 2026</b><br><br>
<a href="https://farnost-svatahora.cz/storage/pages/attachments/01KGH29Z1F9RFMGC1KG4DEE73G.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Přímluvy na každý den si můžete stáhnout zde.</a><br><br>

Irák je země, jejíž jméno v nás často vyvolává obrazy války a násilí. Přitom jde o jednu z nejstarších a kulturně nejbohatších oblastí světa. Právě zde, v Mezopotámii mezi řekami Eufrat a Tigris, vznikaly první městské civilizace, písmo i zákony. Města jako Babylon, Ur či Ninive patří nejen do učebnic dějepisu, ale i do biblického světa – z Uru vyšel Abrahám a v Ninive kázal prorok Jonáš.<br><br>
Současný Irák je etnicky i nábožensky pestrý. Většinu obyvatel tvoří muslimové, a to jak šíité, tak sunnité, vedle nich zde ale po staletí žijí křesťané, jezídé či mandejci. Tato rozmanitost je bohatstvím, ale v dobách slabého státu se bohužel stala i zdrojem napětí. Přesto je pro mnoho Iráčanů každodenní soužití různých komunit samozřejmostí, nikoli problémem.<br><br>
Křesťanství má v Iráku velmi hluboké kořeny – sahají až do apoštolských dob. Zvláštní místo mezi křesťany zaujímají chaldejci, patřící k Chaldejské katolické církvi. Jejich liturgie se dodnes modlí v aramejštině, jazyce blízkém řeči Ježíšově. Ještě před několika desetiletími žily v Iráku statisíce křesťanů; války, terorismus a nejistota však vedly k masové emigraci. Přesto ti, kdo zůstali, svědčí o víře, která se nevzdává ani v těžkých podmínkách.<br><br>
Proč se tedy za Irák modlit? Protože je to země velkých počátků i hlubokých ran. Modlitba za Irák je modlitbou za uzdravení paměti, za spravedlnost místo pomsty a za pokoj, který umožní lidem znovu žít vedle sebe beze strachu. Je to prosba, aby země, kde se psaly první kapitoly lidských dějin, mohla psát i kapitolu nové naděje.<br></p> </details>

<details class="accordion"> <summary>Modlitba za Indonésii</summary> <p><b>Za Indonésii jsme se na Svaté Hoře modlili v lednu 2026</b><br><br>
<a href="https://farnost-svatahora.cz/storage/pages/attachments/01KGH29Z15DMX1YK6T7050YC6Y.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Přímluvy na každý den si můžete stáhnout zde.</a>
<br><br>
Indonésie je zemí, která se jen těžko vejde do jedné definice. Rozkládá se na více než 17 000 ostrovech mezi Indickým a Tichým oceánem a s téměř 280 miliony obyvatel je čtvrtým nejlidnatějším státem světa. Hlavním městem je Jakarta, pulzující megapole, která se kvůli přelidnění a klesajícímu podloží postupně vzdává své role ve prospěch nově budovaného hlavního města Nusantara na ostrově Borneo.<br><br>

Indonésie je zemí extrémních kontrastů. Najdeme zde aktivní sopky, husté tropické pralesy, ale i moderní finanční čtvrti a rychle rostoucí střední třídu. K největším přírodním i kulturním pokladům patří chrám Borobudur, tradiční kultura ostrova Bali či unikátní fauna včetně komodského draka. Země je rovněž významným světovým producentem palmového oleje, niklu a uhlí, což jí přináší hospodářský růst, ale i environmentální zátěž.<br><br>

Mezi největší problémy Indonésie patří odlesňování, znečištění oceánů, sociální nerovnosti a korupce. Výzvou je také udržení jednoty státu – Indonésie je totiž nesmírně etnicky, jazykově i nábožensky pestrá. Přesto se jí dlouhodobě daří zachovávat stabilitu díky státní ideologii Pancasila, která zdůrazňuje víru v Boha, lidskost a společenskou soudržnost.<br><br>

Z náboženského hlediska je Indonésie největší muslimskou zemí světa, přesto však není islámským státem. Vedle islámu zde oficiálně existuje i křesťanství, hinduismus, buddhismus a konfucianismus. Katolíci tvoří přibližně 3 % obyvatel, tedy asi osm milionů lidí. Katolická církev v Indonésii má pevnou strukturu diecézí, škol, nemocnic a charitativních zařízení a je obecně respektována i mimo vlastní věřící.<br><br>

Katolická církev v Indonésii je známá svou angažovaností v oblasti vzdělávání, sociální pomoci a mezináboženského dialogu. V mnoha regionech – například na Východním Timoru, Floresu či v Papui – hraje klíčovou roli v zachování místní identity a důstojnosti lidí. Navzdory občasným napětím zůstává Indonésie příkladem toho, že náboženská rozmanitost může být zdrojem stability, nikoli konfliktu.<br><br>

Indonésie tak není jen exotickou destinací, ale i laboratoří soužití moderní společnosti, víry a tradice – světem, který je vzdálený, a přesto v mnohém inspirativně blízký.<br></p> </details>

Pro mnoho lidí se na přelomu let 2019 a 2020 změnil svět. Poslední den v roce 2019 byl úředně zaznamenán první vážný případ koronavirového onemocnění COVID-19, a krátce poté se postupně začaly jednotlivé země chránit před jeho masivním šířením uzavíráním hranic i přijímáním striktních zákazů a příkazů, mezi nimiž bylo i povinné nošení roušek, dodržování rozestupů, zákaz shromažďování, uzavření škol, většiny obchodů, restaurací i hotelů. Po dvou letech, když se zdálo, že lidstvo tento problém zvládlo, začala ruská invaze na Ukrajinu, po níž se rozhořelo několik dalších válečných konfliktů, včetně toho ve Svaté zemi. Podle aktuálních statistik probíhají mezinárodní nebo občanské nepokoje na 61 místech ve 36 státech.

Ve stejné době vznikl v pražském Bubenči, který je sídlem většiny diplomatických zastoupení v ČR, dlouhodobý projekt Modlitba za bezpečný svět, do kterého se zapojili nejen věřící katolíci, ale i nevěřící občané a mnohé zahraniční ambasády. Měsíc co měsíc vždy v první pondělí v měsíci se v kostele konal komponovaný večer, který začal skutečnou modlitbou uprostřed mše, kde kněz přednášel prosby za hlavní představitele konkrétního státu či církve, která v něm působí, a po skončení mše tři moderátoři danou zemi představili slovem, fotografiemi i krátkými videí. Nechyběly pozdravy od zástupců státu i církve, a na závěr také představení státních symbolů v podobě vlajky, znaku a národní hymny.

Počínaje lednem 2020 se do prosince 2025 touto duchovně-edukativní aktivitou propojilo 72 zemí od Afghánistánu po Indii, včetně těch národů či regionů, které o svou nezávislost usilují. Nad aktivitou převzal na začátku záštitu samotný papež František, tehdejší apoštolský nuncius v ČR Charles Daniel Balvo i jeho nástupce Jude Thaddeus Okolo, a nadále ji podporuje Diplomatický protokol českého Ministerstva zahraničních věcí.

Od ledna 2026 pokračuje tento projekt, jenž už dávno překročil hranice jedné pražské čtvrti, na Svaté Hoře. Prvním státem, který představí farář Miloš Szabo a moderátor Jiří Václavek, bude Indonésie, následovaná v únoru Irákem, v březnu Íránem a pak dalšími zeměmi.

První večer tohoto nadnárodního projektu se uskutečnil v pondělí 5. ledna 2026. V 17:00 začal mší, a cca v 17:45 pokračoval výše zmíněným programem. V kostele byly ten večer instalovány dva informační panely o Indonésii a k dispozici jsou celý měsíc také letáčky s modlitebními úmysly na každý den, přičemž tyto úmysly vychází z reálií či zajímavostí, typickými právě pro Indonésii.

Druhý večer tohoto nadnárodního projektu se uskuteční v pondělí 2. února 2026. Tématem bude tentokrát Irák.

Program není určen pouze věřícím a bazilika je otevřena pro všechny, kterým není lhostejna budoucnost naší planety. Aby i další generace lidstva mohly žít v míru a bezpečí.